Nejrůznější vize člověka - kyborga, se objevují stále častěji. Augmentace již nejsou pouze látkou pro sci-fi autory. Například Neuromancer, jejž William Gibson vydal roku 1984 - Kniha patří mezi kultovní díla kyberpunku, uměleckého subžánru science fiction, který vykresluje temnou, dystopickou vizi budoucnosti, v níž svět nezvládá rychle se vyvíjející technologie a kde se lidé žijící pod tlakem korporací připojují svými prsty/nehty do datových sítí, v mozku mají implantovány výkonnější paměti a kde hrdinové nahrazují své prostřílené údy daleko silnějšími, a navíc i vícefunkčními náhradami… Jenže homo cyborg (technologicus) čili člověk technologický, jehož další možné pokračování v podobě androidů (zcela umělých lidí) známe například ze slavného futuristického filmu Blade Runner z roku 1982, není čirou fikcí, nýbrž blížící se realitou. A leccos z jeho výbavy už běžně používáme. Kyberpunková proroctví se naplňují. Lidé stále více propojují svá těla s technologiemi. Nejrůznější vize člověka - kyborga, se objevují stále častěji. Možná nejdál v těchto úvahách zašel profesor Yuval Noah Harari z Izraele ve své knize Homo deus.